<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>https://jme-training-academy.com/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=LeonardoBurdge</id>
	<title>JME Training Academy - User contributions [en]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://jme-training-academy.com/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=LeonardoBurdge"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://jme-training-academy.com/index.php/Special:Contributions/LeonardoBurdge"/>
	<updated>2026-09-19T11:44:59Z</updated>
	<subtitle>User contributions</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.45.3</generator>
	<entry>
		<id>https://jme-training-academy.com/index.php?title=Podle_%C4%8Deho_pozn%C3%A1te,_%C5%BEe_muchom%C5%AFrka_nen%C3%AD_jedl%C3%A1%3F&amp;diff=78423</id>
		<title>Podle čeho poznáte, že muchomůrka není jedlá?</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://jme-training-academy.com/index.php?title=Podle_%C4%8Deho_pozn%C3%A1te,_%C5%BEe_muchom%C5%AFrka_nen%C3%AD_jedl%C3%A1%3F&amp;diff=78423"/>
		<updated>2026-09-18T19:52:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;LeonardoBurdge: Created page with &amp;quot;Přesazení je další krok, který většina lidí vynechá. Bylinka z obchodu roste v těsném substrátu, který brzy ztratí živiny. Při přesazení do většího květináče použijte běžný zahradnický substrát smíchaný s perlitem v poměru přibližně tři ku jedné. Dno květináče vyložte drenážní vrstvou z keramzitu. Po přesazení týden nehnojte, potom stačí hnojit jednou za dva až tři týdny slabým roztokem. Silné hnojivo spálí kořeny...&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Přesazení je další krok, který většina lidí vynechá. Bylinka z obchodu roste v těsném substrátu, který brzy ztratí živiny. Při přesazení do většího květináče použijte běžný zahradnický substrát smíchaný s perlitem v poměru přibližně tři ku jedné. Dno květináče vyložte drenážní vrstvou z keramzitu. Po přesazení týden nehnojte, potom stačí hnojit jednou za dva až tři týdny slabým roztokem. Silné hnojivo spálí kořeny víc než jeho nedostatek.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;V našich podmínkách se osvědčuje orientovat vstup a okna k jihu nebo jihovýchodu. Ranní a dopolední slunce ptáky osuší, zahřeje a nastartuje snášku. Západní strana se v létě přehřívá a v zimě na ni fouká studený vítr. Sever je pro kurník téměř nepoužitelný – chladný, tmavý a vlhký. Když to pozemek nedovolí, kompenzujte to větší vrstvou izolace a větráním, které teplo udrží, ale vlhkost odvede.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Praktický postup je jednoduchý. Houbu vytáhněte celou, otočte ji a prohlédněte si třeň od klobouku až po bázi. Zkontrolujte, zda má prsten, jak vypadají lupeny a zda je na bázi pochva nebo hlíza. Poté si všimněte místa — roste na jehličí, v trávě, u pařezu? A nakonec si houbu nechte potvrdit od zkušeného houbaře, dokud si nejste jisti na sto procent. Ani zkušení mykologové nespoléhají na paměť, ale na determinaci podle více znaků.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nejčastější chyba je přílišný tlak. Lidé s rovnátky mají pocit, že musí drát „prodřít&amp;quot;, a tím si obrušují sklovinu a dráždí dásně. Další častou chybou je vynechávání čištění jazyka a patra – bakterie se tam usazují stejně jako na zubech a způsobují zápach i zánět dásní. Po každém jídle je ideální vypláchnout ústa vodou a odstranit hrubé zbytky, ale kartáček patří do ruky minimálně dvakrát denně po dobu dvou minut. Pokud používáš snímatelná rovnátka, čisti je zvlášť, nikdy ne horkou vodou, která je zdeformuje.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Teplota barev rozhoduje víc než druh dřeva. Moderní podlahy mívají chladný podtón – šedou, bílou, popelavou. K nim se hodí dřevo s teplým základem: dub, ořech, třešeň. Naopak k teplým podlahám v medových tónech patří světlé javory nebo břízy. Když dáte studený šedý nábytek na studenou šedou podlahu, vznikne sterilní dojem. Přidejte jednu teplou položku – koberec, kožené sedátko nebo dřevěný prvek – a prostor ožije.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nejčastější chybou při skladování dřeva na zimu je vsazení na rychlé řešení: dřevo se nahází na hromadu u zdi, přikryje plachtou a čeká se, až bude potřeba. Jenže právě tímto způsobem se vlhkost uzavře uvnitř a dřevo místo schnutí plesniví. Aby dřevo dobře proschlo a méně ho padlo za oběť plísním a hnilobě, musí mít především vzduch. Ne prostor, ale proudění.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nejbezpečnější rada zní: muchomůrky, které neznáte dokonale, nesbírejte vůbec. Jedlá muchomůrka růžovka je sice chutná, ale riziko záměny se smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou je příliš vysoké na to, aby stálo za experiment. Pokud už muchomůrky sbíráte, vařte je vždy dostatečně dlouho, nikdy je neochutnávejte syrové a nikdy je nepodsouvejte dětem. Při jakýchkoli pochybnostech houbu vyhoďte — ne do koše v kuchyni, ale zpět do lesa, aby ji nikdo nesnědl.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Typická chyba začátečníka je spoléhat na jedno vodítko. „Má prsten, tak je jedlá&amp;quot; neplatí. „Je bílá, tak je jedovatá&amp;quot; také ne. Další častá chyba je sběr podle fotky v telefonu bez znalosti okolních druhů. Některé muchomůrky rostou ve stejných lesích jako jedlé hřiby a lišky, a při povrchním pohledu se dají zaměnit. Pokud si nejste jisti alespoň třemi nezávislými znaky, houbu nechte v lese. Nejde o zbabělost, ale o základní hygienu sběru.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Základem je pochopit, že muchomůrky nejsou jedna skupina. Rod Amanita zahrnuje druhy s prstenem, pošvou i bez nich, s bílými i barevnými výtrusy. Mezi nejnebezpečnější patří muchomůrka zelená, jízlivá a tygrovaná. Všechny tři mají bílé lupeny, prsten na třeni a bílou pochvu ukrytou v zemi. Právě pochva je klíčová — kdo ji při sběru neodkryje, může si splést smrtelně jedovatou houbu s jedlou. Proto se třeň nikdy neodřezává u země, ale vytahuje se i s podzemní částí.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Muchomůrky patří k nejobávanějším houbám, a to právem. Několik druhů obsahuje smrtelné toxiny, které se nedají zničit vařením, sušením ani zamražením. Přesto se jim houbaři nevyhýbají — řada z nich je výborná jedlá. Rozdíl mezi nimi je přitom často v detailech, které běžná procházka lesem neodhalí. Právě proto se vyplatí znát nejen rozpoznávací znaky, ale i meze vlastního úsudku.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Co si všímat u každé houby Barva klobouku sama nestačí. Muchomůrka zelená může být světle zelená, olivová i téměř bílá, a přesto smrtelně jedovatá. Rozhoduje kombinace znaků: barva lupenů, přítomnost prstenu, tvar a barva pochvy a místo růstu. Jedlá muchomůrka růžovka má narůžovělé lupeny, které stářím tmavnou, a na řezu červená. Muchomůrka císařská má oranžový klobouk s bílými šupinkami a žlutý prsten. Naproti tomu muchomůrka tygrovaná má šedozelený klobouk s bílými šupinkami, bílé lupeny a bílou pochvu — a je smrtelně jedovatá. Šupinky tedy neznamenají bezpečí.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>LeonardoBurdge</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://jme-training-academy.com/index.php?title=User:LeonardoBurdge&amp;diff=78422</id>
		<title>User:LeonardoBurdge</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://jme-training-academy.com/index.php?title=User:LeonardoBurdge&amp;diff=78422"/>
		<updated>2026-09-18T19:52:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;LeonardoBurdge: Created page with &amp;quot;Váš průvodce dílnou i obývákem sází na osvědčené tipy. Sdílím zde, jak si poradit v malém bytě. Nejvíc mě baví ukazovat chytrá řešení, která zvládne každý.&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Váš průvodce dílnou i obývákem sází na osvědčené tipy. Sdílím zde, jak si poradit v malém bytě. Nejvíc mě baví ukazovat chytrá řešení, která zvládne každý.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>LeonardoBurdge</name></author>
	</entry>
</feed>